Postmodernismus (literatura)

Literární postmodernismus je literární směr zahrnující díla napsaná v druhé polovině 20. století a ve 21. století v souladu s idejemi a východisky postmodernismu. Mezi charakteristické znaky postmoderní literatury patří skepse vůči hodnotovým systémům a hierarchii, společenské úloze literatury a její možnosti odrážet realitu; na druhé straně pak otevřenost k jazykovému i vypravěčskému experimentu, často hravému, ale současně i k informovanému a ironizujícímu využívaní starších témat, stylů a vypravěčských postupů, mnohdy v nečekaných kombinacích.^[1] Obvyklá je rovněž fragmentárnost, rozbití časové souslednosti, nespolehlivý vypravěč, metafikční odkazy, tematizace znakovosti, textovosti a intertextovosti díla či samotného aktu psaní.^[2] Někteří tvůrci spojují postupy umělecké literatury (beletrie) s podněty z původně popkulturní sféry (detektivka, western, sci-fi), díla mnohdy obsahují fantastické prvky. Do literatury v postmodernismu vstoupily také nové ideologie, koncepty a problémy, například ekologické nebo feministické otázky.^[3]

K výrazným představitelům postmoderny ve světovém písemnictví patřili Umberto Eco a Italo Calvino v Itálii, Georges Perec ve Francii, Günter Grass v Německu, Peter Handke v Rakousku, Salman Rushdie jako reprezentant indicko-britské literatury a John Maxwell Coetzee původem z Jihoafrické republiky. Množství úspěšných autorů se objevilo v zemích Latinské Ameriky – Mario Vargas Llosa v Peru, Gabriel García Márquez v Kolumbii, Jorge Luis Borges v Argentině. Ve Spojených státech amerických dosáhli největšího úspěchu Kurt Vonnegut, Thomas Pynchon, Edgar Lawrence Doctorow, Richard Brautigan a William Burroughs.^[4] Českou postmoderní literaturu reprezentoval především Milan Kundera, kromě něj se prosadili například Michal Ajvaz, Jáchym Topol, Daniela Hodrová či Jiří Kratochvil.^[5]

↑ MAYER, Ruth. postmoderna/postmodernismus. In: NÜNNING, Ansgar; TRÁVNÍČEK, Jiří; HOLÝ, Jiří. Lexikon teorie literatury a kultury. Brno: Host, 2006. ISBN 978-80-7294-170-4. S. 621–622.
↑ LEWIS, Barry. Postmodernism and Literature (or: Word Salad Days, 1960–1990). In: SIM, Stuart. The Routledge Companion to Postmodernism. London – New York: Routledge, 2001. ISBN 978-0-415-24307-0. S. 121–133.
↑ HAMAN, Aleš. Postmoderna v české próze 1990–2000 a nedůvěra k příběhu. In: HAMAN, Aleš. Literatura v průsečíku pohledů: teorie – historie – kritika. Praha: ARSCI, 2003. ISBN 80-86078-29-9. S. 148–149.
↑ Lewis (2001), s. 122–123.
↑ HOLÝ, Jiří. Česká literatura po roce 1945. In: LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 978-80-7106-308-7. S. 908–910.

[mayer621-622-1] MAYER, Ruth. postmoderna/postmodernismus. In: NÜNNING, Ansgar; TRÁVNÍČEK, Jiří; HOLÝ, Jiří. Lexikon teorie literatury a kultury. Brno: Host, 2006. ISBN 978-80-7294-170-4. S. 621–622.

[2] LEWIS, Barry. Postmodernism and Literature (or: Word Salad Days, 1960–1990). In: SIM, Stuart. The Routledge Companion to Postmodernism. London – New York: Routledge, 2001. ISBN 978-0-415-24307-0. S. 121–133.

[3] HAMAN, Aleš. Postmoderna v české próze 1990–2000 a nedůvěra k příběhu. In: HAMAN, Aleš. Literatura v průsečíku pohledů: teorie – historie – kritika. Praha: ARSCI, 2003. ISBN 80-86078-29-9. S. 148–149.

[4] Lewis (2001), s. 122–123.

[5] HOLÝ, Jiří. Česká literatura po roce 1945. In: LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 978-80-7106-308-7. S. 908–910.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]